Ústav Archeologické Památkové Péče Severozápadních Čech

Výzkumy posledních let prokázaly chemickou různorodost skel raného středověku v porovnání s uniformitou artefaktů následujícího vrcholného středověku. Předkládaný příspěvek, obsahující nástin vývoje sklářství v Čechách na pomezí obou období, se věnuje proměnám skel i sklářských technologií mezi 11. a 13. stoletím ve srovnání se sklářskou praxí 10. století. Prezentuje archeologické výsledky dlouhodobého a systematického studia, zahrnujícího též poznatky archeometrické (v současné době především nedestruktivní EPMA – SEM-EDS). Ty umožnily definovat odlišné chemické typy, které současně vypovídají o rozdílných technologiích i provenienci, ať už surového skla, či samotných artefaktů.

Na k. ú. obce Hrádečná (okr. Chomutov, Ústecký kraj) byl při amatérském detektorovém průzkumu v roce 2003 objeven hromadný nález výzbroje a výstroje z doby římské čítající celkem 21 železných předmětů a vážící 2,3 kg. Součást výzbroje tvoří meč a 11 hrotů kopí/oštěpů; výstroj je zastoupena elementy několika štítů (4 puklice, 5 držadel). Na základě typologicko-chronologické analýzy lze předměty datovat rámcovým rozpětím stupňů B1–C1. Charakteristickým rysem souboru je jeho intencionální zničení. Nález umístěný mimo sídelní a funerální areály představuje ojedinělý doklad lidské aktivity v době římské v centrální části Krušných hor. Přes nejisté nálezové okolnosti lze klást soubor do souvislostí s rituálním chováním a interpretovat jej jako ireverzibilní depot uložený někdy na přelomu starší a mladší doby římské z votivních důvodů.

Cílem příspěvku je publikace nálezů pocházejících z pozdně laténské zahloubené chaty, která byla prozkoumána v roce 1994 poblíž Ohrozimi (okr. Prostějov). Předkládaný soubor je zajímavý svou rozmanitostí (skleněný prstencový korál, jantarový korál, nauheimská spona, železná sekera, železné závlačky, kamenné brousky, zlomky zrcadla, malovaná keramika). Navíc je v chatě doložen nejméně jeden druh výroby, a to zpracování kostěné a parohové industrie. Celý soubor se svým charakterem vymyká ze standardu běžných agrárních sídlišť, která jsou dosud známa na území Hané v předpolí oppida Staré Hradisko.

Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D1­2 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině.

This study deals with the cultural and spatial analysis of finds discovered in the previous five years during surface prospecting in Smržice-Trávníky u ostrova (Prostějov district) on the area of a presumed settlement of the Platěnice group of the East Hallstatt culture. In the set of the analysed items, in addition to local ceramics of the Platěnice group and several metal objects of the Hallstatt type (rare type of a bronze boat-shaped fibula, a bronze pin with a hemispherical head and a ribbed neck, a bronze conical arrowhead of circular cross-section) dating to Ha C2 and Ha D1, there were also bronze arrowheads of the eastern type (with an inner socket), which demonstrate the connections between the Prostějov region and the Vekerzug culture during the Ha D period. An exceptional find of a ceramic fragment of a local (Platěnice group) vessel decorated with impressions of small nail-shaped earrings probably from Ha D1 indicates, on the contrary, the contacts of Central Moravia with the late phase of the Tarnobrzeg Lusatian culture of Southeast Poland. It is the Prostějov region, where we observe a significant concentration of objects of the eastern type during the Hallstatt period. Therefore, special attention in the study was paid to Hallstatt period finds of the eastern type with the focus on the provenience, chronological aspect and interpretation of their occurrence in Moravia as well as in the neighboring regions.

The Černov hillfort in Ježkovice (Vyškov District, Moravia), built on a prominent promontory above the Rakovec Valley, was discovered more than a hundred years ago, but knowledge about it has evolved gradually. From a chronological perspective, it is primarily associated in the literature with the Early La Tene period, to which the massive fortifications and most of the finds recorded so far date. The second important epoch is represented by artefacts from the Early Middle Ages. Non-destructive metal detector surveys carried out at the site over the last two decades have confirmed these periods with new finds, but at the same time it has been possible to expand the find spectrum to include a component from the Middle and Late La Tene period. The subject of this paper is the presentation and evaluation of the La Tene period finds that fall into the period after the end of phase LT A, i.e. after the presumed demise of the hillfort. The newly recorded artefacts from Černov include coins, components of chain belts, annular ornaments, fibulae, amulets and various rings; a whetstone and a glass bead are among the non-metallic finds. The sporadically occurring artefacts from phase LT B do not necessarily indicate settlement of the site in the period in question and could thus represent only artefacts related to more stable settlement activities on the hillfort up to phase LT C. Finds from the Late La Tene period were located both in the area of the fortified acropolis and in the extramural settlement.

Stavební úpravy kuchyně a přístavba pavilonu jídelny MŠ

Novostavba rodinného domu

Oznámení stavební činnosti

Výkop pro kabely NN

Otevřené výkopy pro nové kabely NN byly provedeny převážně travnatých plochách po straně místní zpevněné komunikace. Během výkopových prací byly sledovány a dokumentovány profily výkopů NN z hlediska archeologického zájmu. Současně s tím jsme provedli fotografickou dokumentaci a kontrolu výkopků zeminy na přítomnost movitých archeologických nálezů.

Držovice 2025: Výkop pro kabely NN

Nálezová zpráva o terénním archeologickém výzkumu

Dambořice 2016: lokalita Spálený, RD p. č. 544/128

Novostavba rodinného domu

Výstavba IS pro RD Valtrovice – Lokalita Východ

Výkopy pro přípojku NN

Novostavba rodinného domu

Žatec - celková rekonstrukce historického tzv. Mederova domu, na Náměstí 5. května, čp. 102. Parc. č. 62/1.

Článek je zaměřen na žárový pohřeb v bronzovém vědru, prozkoumaný v roce 2019 na pohřebišti v Nezabylicích (SZ Čechy) a datovaný do fáze B2b doby římské. Pohřby v kovových urnách doby římské jsou ve středoevropském barbariku obvykle spojovány s mužskými bojovníky. Naproti tomu antropologické určení spolu s rozborem výbavy hrobu z Nezabylic ukázaly, že v něm byla uložena kremace staršího dospělého jedince, nejspíše ženy. Prezentovaný soubor patří v Čechách do řídce doložené skupiny hrobů se třemi sponami ve výbavě. Přináší cenné poznatky na téma složení ženského kroje u polabských Germánů ve vyspělých fázích starší doby římské, zvláště s ohledem na výskyt železné kolínkovité spony. Výjimečnost souboru podtrhuje importované vědro östlandského typu sloužící jako urna. Studie ukazuje, že pohřby v obdobných kovových urnách jsou v Čechách z poloviny zastoupeny muži s výzbrojí a více než ze čtvrtiny dospělými ženami. Jejich přítomnost na nekropolích starší doby římské může být chápána jako manifestace a sebeprezentace elitních skupin labsko-germánské společnosti.